Každý potřebuje občas bez námahy zdigitalizovat nějaký text z tištěné předlohy. K tomu slouží OCR aplikace, které mají většinou u sebe dnes k sobě přibalené tiskárny, nebo skenery. Potíž je v tom, že v českém prostředí dávají často neuspokojivé výsledky. Koupil jsem si nedávno nový skener a zkoušel, zda si přiložené OCR poradí s textem knihy, kterou jsem se chystal zdigitalizovat. Text byl psaný obyčejným fontem, kontrast dostatečný. Výsledek byl zklamáním a proto jsem se vrátil ke svému osvědčenému online OCR, který naleznete na stránce PDF to Word .

Aplikace na stránce www.onlineocr.net umožňuje nastavit si jazykové prostředí a pak stačí jen uploadovat naskenovanou stránku v některém běžném formátu (jpg, tif, pdf …) a zkonvertovat. Na výběr je několik textových formátů, které lze ihned po konverzi stáhnout. Výsledek je překvapující, protože převedený text má správnou diakritiku a chyb není mnoho. Většina lze odstranit hromadným nahrazením, nebo postupně pomocí vyhledání a nahrazení. Hromadné nahrazení se nejvíce uplatní pochopitelně ve vícestránkovém textu, který je možné nahrát v placené verzi. Typicky je to vícestránkové pdf. Na konci textu uvedu některé nahrazující vzory.

Tento online OCR je nejlepší volbou, kterou jsem našel. Jako jediný nemá žádný problém s českými znaky a jsem si téměř jist, že používá nějaký slovník, který eliminuje nesmyslná slova a dává, s přihlédnutím k variabilitě českého jazyka se svými předponami a příponami, velice solidní výsledky.

Některé nahrazovací vzory

The post Digitalizace textu – OCR appeared first on Webové stránky.

Odpověď zní : Ne. Přesto si návštěvníci vašich stránek stěžují, že na nich prodáváte Viagru a vy o tom nic nevíte? Pak jste se stali obětí rafinovaného malwaru. Jedná se o Google Conditional Hack a rafinované je to, že kdykoli napíšete adresu stránky do svého prohlížeče, je vše v pořádku, takže vy jako správce jste spokojen, zatímco návštěvník, který si vás našel ve vyhledávači vidí něco docela jiného.

Důvod pro takové chování je zřejmy: útočník si přeje, aby správce nic nezjistil a vydrželo to tak co nejdéle. Zajímavé je, že ani Google search console nehlásí nic podezřelého, online antivirové aplikace jsou v klidu a skript po sobě maže stopy.

Vir  testuje, jakým způsobem se na stránky dostáváte a pokud je to z vyhledávače, spustí skript, kterým nahradí obsah stránek obsahem ze serveru, který se tváří, že ani není funkční. Virtuálně vytvoří skript na vašem webu stovky fiktivních stránek s lékovou tématikou, které se bohužel zapíšou do Google indexu, aniž o tom máte ponětí. Pokud někdo na takový odkaz klikne, dostane se na stránku s malwarem. Co to udělá s důvěryhodností Vašich stránek a SEO je jasné.

Jak zjistit, že něco není v pořádku?

Zjistit, že jsou stránky právě takto napadnuté se dá jednoduše porovnáním toho co se zobrazí po přímo zadané adrese a z odkazu ve výsledcích vyhledávání na Googlu. Kolik dalších nežádoucích stránek vyhledávač indexuje zjistíte napsáním site:vašedomena.domena_prvniho_řádu (cz). Pokud umíte zacházet se Search konzolí (Google webmaster’s tools), můžete si nechat stránku zobrazit jako Google.

Co s tím

Varianty viru se mohou lišit. Podezřelé jsou části skriptu s base64_ , protože tady může jít o pokus zamaskovat přesměrování. Kdo hledá slova, která se na stránce vyskytují a být tam nemají, ve zdrojovém kódu je nenajde. Příklad hacknutého WordPressu tímto malwarem je zde: https://malware.expert/malware/wordfence-security-plugin/ . V tomto případě je nejspíš využito zranitelnosti pluginu Wordfence.

Pokud je toto zrovna Váš případ, doporučuji Wordfence odinstalovat a nahradit jiným, například iThemes Security a provést pomocí něj důkladné zabezpečení. Dále nahradit změněný systémový soubor originálním a zkontrolovat přístupová práva souborů a složek. Doporučuje se změnit po útoku FTP a databázové přístupy (současně s přepsáním wp-config). Samozřejmě je potřeba mít vše stále aktualizované.

Nakonec Google

Po úspěšné opravě je potřeba něco udělat se stránkami, které Google zaindexoval. Všechny nadbytečné se nyní hlásí jako 404, stránka nenalezena, ale to jen říká vyhledávači, aby to zkoušel pořád znovu, zatímco v indexu stránky s viagrou zůstávají. Je dobré změnit to tak, aby se místo 404 zasílala hlavička 410 (gone – trvale odstraněné) a stránky z indexu vypadly. To lze provést tak, že se na stránku 404.php, nebo podobnou ještě před načtením header sekce vloží skript, který odešle hlavičku 410 a následně přesměruje na jinou stránku, která se bude tvářit na uživatele jako 404. stránka, ale bude docela běžná.

Příklad pro WordPress:

Vložte následující skript. $custom_410_page_ID bude id nově vytvořené stránky v Administrace > Stránky > Stránka nenalezena.


<?php
$custom_410_page_ID = 999;//Error 410 page ID
header($_SERVER["SERVER_PROTOCOL"] . " 410 Gone");
header("Refresh: 0; url=" . get_permalink($custom_410_page_ID));
exit();
?>


Pokud si na výše uvedené netroufáte, kontaktujte mě.

The post Prodává Google na vašem webu léky? appeared first on Webové stránky.

I když definice, co je Web 2.0 je poněkud vágní a vejde se pod ní i Facebook, dnes bych chtěl napsat o redakčních systémech, na kterých si lze vytvořit vlastní webové stránky za „chvilku“ a „sami“ a také „zadarmo“. To poslední platí většinou tehdy, když překousnete určitá podstatná omezení. Abych jmenoval některé systémy, asi nejznámější je Wix, Webnode, nebo Webareal. Zkušennosti mám se všemi, protože jsem se zabýval ve více případech neblahým úkolem, udělat ze stránek, běžících na některém z nich, něco kloudného.

Co je na nich špatného?

Nic, ale jako já nejsem dobrý pekař, pekař nebude nejspíš dobrým webmasterem. Je těžké se vyhnout při tvorbě webu mnohým úskalím. Je to například přesvědčení, že co se líbí vám, bude se líbit i druhým, že metatgy budou něco metazbytečného, že obor, kterému rozumíte vy je srozumitelný i ostatním, že všichni používají vyhledávač stejně jako vy, že ostatním prodáte to, co vy osobně byste si nekoupil(-a), že na tvorbě webu nic není, vždyť třeba karaoke také zvládne i nezpěvák… No právě.

Proč je používat

Hlavním důvodem, proč se do toho někdo pustí je asi slibovaná jednoduchost (že to dokáže i vaše babička).  Ale ano, některá určitě, většina dětí také, protože je to legrační přetahování bloků z místa na místo, pak se tomu dají nějaké barvičky, text se někde také zkopíruje a obrázek se vezme z Obrázků Google. Nehledě na to, že vám mohou začít vyhrožovat fotobanky a tvůrci originálního textu (možná netušíte, jak snadné je to odhalit – ale o tom třeba příště), to co vznikne bude něco jiného, než produktivní web. Možná si chcete vytvořit jen něco pro radost. Proč ne, ale pokud je to jen trochu komerční záležitost, je lépe přenechat to odborníkovi. Zákazníkovi se musí dost naproti. Prolomit jeho nedůvěru a získat jeho pozornost, přesvědčit ho, že je na správném místě. Je to trocha psychologie a zkušenností co funguje a co ne.

Vlastní zkušenost

Takže máte web na některém z těchto systémů a už víte, že není zdarma, ale to vám až tak nevadí, protože platíte jen nějaké 3 – 4 tisíce ročně a to není moc. Vážně? Cena za běžný webhosting je dnes od 200 Kč do 1200 Kč, ale obvykle se vejdete do 600 Kč za rok. Je tam nějaká údržba a aktualizace cca 400 Kč za rok. Takže máte ten web a napadlo vás, že by nebylo špatné usnadnit zákazníkovi život a zprovoznit nějakou funkci, o které si myslíte, že je docela běžná. V administraci jí nenajdete, tak vejdete v chat s provozovatelem a tam se dozvíte, že server sdílíte s dalšími uživateli, změna funkčnosti není možná a podobný rozšiřující modul neexistuje. Zeptáte se ještě na možnost úpravy vzhledu – a ano, můžete si přece během chvilky jednoduše změnit šablonu. Pak je tu možnost, pokračuje operátor, pokud máte zkušennost s CSS, vložit příslušný kód do okna formuláře (do toho, o kterém teď už víte, proč tam je). Nebo vám s tím pomohou za úplatu odborníci z technického oddělení. Začnete se cítit jako rukojmí, kde váš projekt povyrostl a je mu trochu těsno. Rozhodnete se po čase pro rázné řešení a odcházíte. To ale netušíte, co Vás čeká.

Najdete si webmastera, který Vám navrhne řešení na nějaké jiné platformě, řekne, že všechno se dá zařídit a přizpůsobit vašim potřebám a možná zbledne, když mu řeknete, kde to máte, a že potřebujete odtud dostat stovky článků. To vám totiž neřekli, že přijít k nim je snadné, že pokud již máte nějaký obsah, můžete ho naimportovat různými způsoby, ale že pokud odcházíte, exportní možnosti nejsou žádné. Přesto se podaří obsah s velkým úsilím zkopírovat a nový web je před spuštěním. Budete potřebovat převést stávající doménu, protože už víte, že bez webu vám jí hostovat nebudou. Webmaster tedy zadá příkaz k transferu domény pod nového registrátora, aniž by měnil nastvení DNS a doména tedy směřuje nadále na starý web. Příští den je na místě starého webu logo provozovatele starého systému. Doména ukazuje správně, ale oni vám to vypli!! Máte to sice ještě zaplacené, ale oni zase mají něco v těch svých podmínkách…

Závěr

Když se podobné redakční systémy objevily, řikal jsem si: Tak, a jsem bez práce. No já si dnes doma rohlíky nepeču ač troubu mám a podobné to bude v jiných domácnostech. Myslím, že tvůrci předpokládají, že jste tak trochu založením jako oni, ale zase ne tak úplně, protože oni to takhle nepotřebují, protože jsou profíci. Tím podle mě naplňují hned dva předpoklady amatérského webmastera. Já si tu pointu na konec nějak neumím odpustit.

The post Redakční systémy Web 2.0 appeared first on Webové stránky.

Kontextová reklama

Kontextová reklama se zobrazuje na stránkách s příbuznou tématikou, ale to má nevyhnutelně za následek, že se pak často objevují na firemních webových stránkách reklamy jejich konkurentů. Tak kontextová reklama pracuje. Na základě filtrů a klíčových slov. Je jasné že něco podobného si žádný vlastník takového webu nepřeje a to co může dobře fungovat u všeobecně zaměřených, informačních, nebo hobby webů, to těch komerčních nakonec vyústí ve stažení reklamy, když si uvědomíte, že ztráty z ušlých zakázek mohou převažovat nad příjmem z reklamy. Reklama funguje jako stálá mediální masáž, kde se značky stávají značkami a ty pak první volbou těch zákazníků, kteří upřednostňují kvalitu produktu, ale tu tak trochu zaměňují za kvalitní marketing.

Remarketing

Hledal jsem nedávno pár věcí. Například v únoru letenky, nyní dodávku na odvoz střešních tašek. Najednou na mě odevšad vyskakovala nabídka nejlevnějších letenek do dané destinace, a to ještě dva týdny poté, co jsem je měl koupené. S dodávkou to bylo to samé. Již dávno jsem si své odvezl, ale přesto se mě „prohlížeč“ stále ptá: Už jste sehnal dodávku? Nejlepší ceny! Chytré, ale zároveň je vidět v čem je největší slabina. Na reklamu jsem klikl i přesto, že již na své volbě nehodlám nic měnit, spíš ze zvědavosti a údivu, jak to funguje a tím inzerentovi celkem zbytečně odčerpal určitý obnos za klik. Kdo se rozhoduje rychle jako já, nebude remarketingem příliš zasažen, ale na váhavce to vliv mít může.

Obecně se předpokládá, že konverze je u kontextové reklamy kolem 1% pokud je na tématicky příbuzné stránce a více, pokud se zobrazuje ve výsledcích hledání. Remarketing na tom může být z tohoto pohledu lépe, ale je to jen odhad. Zde si můžete přečíst, jak funguje remarketing na Google Adwords.

Jak se zbavit remarketingu v prohlížeči?

Těžko všech, protože je to dost decentralizované, ale třeba se časem objeví nějaký doplněk prohlížeče, který to dokáže vyřadit. Bude ale mít mocné nepřátele. Cookies vsadí do prohlížeče skript na té stránce, kterou jste navštívili a netušili, že tam nějaký je. Budou pod její doménou a mohou se jmenovat _ga, _utma, _utmb, _utmc, _utmz v případě Googlu, nebo Sklik+číslo u Seznamu. Pokud vás přece jen některé otravují více, než jiné, jde se jich zbavit takto: najeďte kurzorem nad reklamu a podívejte se, kam odkazuje. V adrese se objeví něco jako www.dodavky-zdarma.cz.  Postupujte následovně:

Firefox: Menu > nástroje > možnosti > soukromí > odebrat některá cookies : do políčka Hledat napište dodavky. Označte se shiftem všechny položky _ga, _utma… atd as smažte (odebrat 1 zvolenou, 2 zvolené.. atd) a zavřete.
Chrome: Menu > nastavení > zobrazit rozšířená nastavení > Ochrana soukromí > Nastavení obsahu > Všechny soubory cookie: dejte vyhledat dodavky a křížkem smažte stejné nalezené položky jako u Firefoxu.

Před smazáním se můžete podívat, do jakého data by Cookies byly platily. U zmíněných dodávek to byly dva roky a to už je opravdu trochu na hlavu. Cookies můžete samozřejmě i zakázat, ale vzhledem k tomu, jak je to využívaná funkce, nestojí to za špatně fungující web a určitě to nedoporučuji. Ufff, místo dodávek tam teď je: „Všichni budou oči kulit, jak umíte dobře mluvit…“, ach jo.

The post Remarketing appeared first on Webové stránky.

Je z toho cítit takové to „to jste všichni vážně tak neschopní, to se hergot nenajde někdo, kdo dokáže splnit úplně triviální zadání?“ Zajímalo by mne, který blázen něco takového vezme.

Představa vědeckého SEO je celkem vžitá a šíří jí různí SEO šamani, kteří jsou pak nejspíš živi z poplatků za školení SEO odborníků. Ne, to jsem přehnal. Nepopírám SEO. Je to dlouhodobá práce a vyplatí se, ale lze vůbec predikovat, jakým způsobem se bude vyvijet něco o čem záměrně nejsou žádné informace, kde jeden den něco platí a druhý nikoliv?

Společnosti, které ještě nedávno dělaly SEO stylem výměny a nákupem odkazů a dobře to fungovalo musely později řešit masivní propady webů a umím si představit ty reakce nespokojených zákazníků. Některým z nich už nefungují ani vlastní weby a předpokládám, že neexistují.

Proč to vlastně stoprocentně nefunguje? Hlavně proto, že těžko můžete zaručit něco, na co nemáte přímý vliv. Dosáhnete dobrých výsledků pokud budete dělat to, k čemu Vás samy vyhledávače nabádají a pak můžete těžit z toho, že jiní to nedělají. Vlastně se to opakuje stále jako klišé. Hodnotný obsah, přirozené odkazy, pravidelné přírustky, přirozená provázanost se sociálními sítěmi. Víc v tom není. Zkuste nějakou magii, vyletíte vzhůru a po čase přijde pád. Pro své zákazníky optimalizaci dělám a mám myslím slušné výsledky, ale nejsem šaman. Do výše uvedeného nešel.

The post Vědecké SEO appeared first on Webové stránky.

Snaha o prolomení webových stránek tu byla vždy, ale v poslední době nabírá na síle. Jde nejenom o tradiční spammery a vkládání iframů na infikované weby, kteří se snaží svou aktivitu na ovládnutém webu spíše zamaskovat, ale třeba o hackery, kteří chtějí být naopak vidět, jako je tomu v příkladu. Nebezpečnější je první případ a také hledání nákazy je složitější.

Zvláště zranitelný je opensource a všechny nejužívanější redakční systémy. Pokud pročítáte logy a sledujete záznamy o aktivitách, nestačíte se divit, jakému tlaku některé webové stránky čelí. Útoky přicházejí z celého světa a není pochyb, že většinou z ovládnutých počítačů. Dotazy testují přítomnost zranitelných pluginů, bezpečnostních děr v neaktualizovaných systémech, snaží se nabourat do administrace. Pokud jsou úspěšní, následuje několik scénářů. Například vložení souborů rozesílajících viry, nebo spam bez narušení chodu stránek, změna na stránky propagující extrémní ideologie, nebo kompletní vymazání a nahrazení vlastním obsahem. Může se objevit i kombinovaný útok, kdy je nákaza dvojí a po odhalení jedné druhá přetrvává.

Příklad

Tento příklad je proniknutí přes zranitelný plugin Fancybox for WP ve verzi 3. 0. 2. Nestačí jej po útoku pouze aktualizovat, je třeba dohledat vložené skripty, které jsou v zakódované podobě. Nejjistější je vše nahradit ze zálohy a potom aktualizovat na poslední verze.

Řešení problému

Je jasné, že pokud máte ve správě více webů, je neustálá aktualizace a testování komponent nutná, ale protivná a neproduktivní práce, která musí být zahrnutá do nějakého paušálu. Je dobré přistoupit k celkovému posílení bezpečnosti použitím aktivních nástrojů pro ztížení možného prolomení, posílit hesla a loginy a také odstranit vše, co je zbytečné a představuje potencionální nebezpečí.

Z tohoto vyplývá na konec ještě jedno zamyšlení a to, zda se v některých případech nevrátit ke statickým stránkám bez možnosti administrace, které jsou proti těmto nebezpečím v podstatě imunní. Podle mých zkušenností asi polovina firemních zákazníků administraci téměř nevyužívá a změny se týkají většinou kontaktů, nebo pár fotek v galerii. Druhou možností je nepoužívat opensource a přejít (znovu) k vlastním řešením.

Pomohu Vám s odvirováním.

The post Napadení webu hackery appeared first on Webové stránky.

Pomluva vás může vážně poškodit a těžko se s ní bojuje. Příklad z praxe. Nespokojený zákazník očernil firmu mého klienta tak, že po zadání jména firmy do vyhledávacího pole se na Seznamu objevil titulek zloději, pozor kradou a podobně. Obsah pokračoval v tomto duchu a zdůrazňoval, že na všechno má tento člověk příslušné doklady. Bohužel provést něco takového je velmi snadné, stačí se jako v tomto případě zaregistrovat na různé oborové portály a napsat pár negativních recenzí. Zvládne to i psychopat.

Jak taková pomluva funguje? Dejme tomu, že si jako zákazník vytipujete dvě firmy jako dodavatele techniky, nebo služeb, ale nechcete naletět a proto se podíváte do obchodního rejstříku, do recenzí řemeslníků a pak jen tak zadáte do vyhledávače název firmy a narazíte na veskrze šílené hodnocení. V ruce máte dvě podobné cenové nabídky, kterou vyberete? Jsou to Vaše peníze, chcete mít jistotu, nemáte čas zjišťovat, co je a co není pravda. Záludnost je v tom, že na webové stránky firmy chodí stále stejně návštěvníků, ti posílají poptávky, ale realizací je minimálně. Pomluva odradí i již téměř rozhodnuté zákazníky.

Já nemám důvod nevěřit svému klientovi, že si problematický zákazník takto vynucuje lepší cenu, ale o to v tomto článku neběží. Spíš o to, co teď s tím. Asi každého napadne, že by se stažení dalo vymoci žalobou, nebo, že stačí pohrozit a pomlouvající příspěvky sám stáhne. Jenže dotyčný takové riziko buď zvážil a věří, že naše pomalé soudnicví pracuje i v jeho prospěch, nebo je mu to jedno. Ani v jednom případě příspěvek pravděpodobně nestáhne. Může předpokládat, že případná výše škody je neodhadnutelná. Nejsem právník, ale řekl bych, že vyčíslit utrpěnou škodu z nerealizovaných zakázek je čirá spekulace a dá se doložit maximálně statisticky. Navíc, bylo by závazné soudní rozhodnutí pro slovenský server? Soudní spor hlavně neřeší to hlavní a tím je urychlené stažení pomlouvačného článku.

Druhou možností, která se nabízí je napsat pochvalné články a těmi vytěsnit ty zlé, použít technik SEO. To je celkem pracné řešení a může se ukázat jako kontraproduktivní. Co si řekne asi zákazník? Že negativní hodnocení je pravdivé, protože ty pochvalné články jsou psané zjevně na objednávku a nesolidní firma jen mlží. Třetí možnost, domluvit se s pomlouvajícím je bez ztráty sebeúcty asi v této fázi nemožná.

Čtvrtá možnost, oslovit portály. Snažit se o vyřazení ve fulltextu vyhledávačů je ztráta času a proto je nejlepší cestou oslovit přímo portály, na kterých je pomluva uveřejněná. Tady narazíte na dva typy. Ti, kteří mají hodnocení jako součást biznysplánu a tím je třeba poptávkový systém, nebo žijí z reklam vás pravděpodobně odmítnou, protože rubrika černých ovcí jim přináší návštěvnost. Ještě se cítí jako obhájci veřejného zájmu a že jejich web obsahuje likvidační příspěvky? Oni je přece nepíšou a vy máte smůlu. Druhý případ je oborový portál s důrazem na kvalitu obsahu, možná částečně fungující jako kvalitní pr web, nebo nabízející diskrétně nějakou svou službu. Tady můžete mít úspěch a možná je takových případů více, než čekáte.

Jak jsme tedy postupovali ve zmíněném případě? Nejprve jsme napsali reakci na nejvíce viditelný článek. To se zdá jako dobrá pátá možnost, ale bohužel se stalo to, čeho jsem se obával, jen mě překvapila mě síla efektu. Příspěvek získal dalším obsahem na relevantnosti a přesunul se ve výsledcích vyhledávání z druhé strany na první. Dokonce na přední pozici. To jsme rozhodně nezamýšleli, ale na druhé straně ten jednostraný názor tam nechat nešlo. S klientem jsme se shodli na mírné, slušné, ale rezolutní reakci, ač se moc chtělo volit jiná slova. V tom kontrastu pak vypadala pomluva, agresivně až hystericky, v každém případě nedůvěryhodně. Bude to ale stačit? Podle mne nikoli. Majitel firmy vypadá uvážlivě, ale svěřím mu své peníze?

Správce serveru zpočátku na email nereagoval, proto jsme zvolili reakci pod příspěvkem, ale nakonec se mu podařilo dovolat a příspěvek odstranil. Mimochodem na něj udělala dojem naše uměřená reakce. Takže vítězství, dalo by se říci, ale na jak dlouho? Na internetu není nic stálé a každý den přináší nové výzvy. Konkurence je velká, metody mohou být i špinavé, ale stále kupodivu platí, že se slušností se dá dosáhnout výsledku. A to je dobře.

The post Pomluva na internetu appeared first on Webové stránky.

Mnoho let spočívala optimalizace webových stránek ve vylepšování on-page a off-page faktorů. To znamená zjednodušeně ve zvyšování množství a relevantnosti obsahu a výměně odkazů. Obojí bylo dlouho nutné pro dosažení dobrého výsledku a některé rádoby rady, že kdo to dělal pořádně, po updatu netratil jsou směšné. Zatímco Google stále pokračuje i díky větším zdrojům a možnostem v porovnávání a rankingu off-page faktorů, Seznam, zdá se na tuto složku při vyhodnocování buďto úplně rezignoval, nebo jí přikládá nepodstatnou váhu. To, že vypadl jeden zdroj vyhodnocování, mělo za následek úplnou změnu pořadí a nejvíce byly postiženy ty weby, které do té doby na Seznamu těžily z dobrého odkazového portfolia.

Výhody přístupů u obou vyhledávačů jsou jasné. U Googlu je to vyšší relevantnost výsledků vyhledávání, díky komplexnosti algorytmů, ale s velkými požadavky na vyhodnocování, u Seznamu je to úspora a eliminace špatných odkazů. U Googlu je třeba si nadále dávat pozor na nepřirozené odkazy, u Seznamu zdá se penalaizace nehrozí. To na jednu stranu dále komplikuje úspěšné SEO, které by zajišťovalo obdobně dobré pozice na obou vyhledávačích, protože je potřeba uplatňovat rozdílný přístup a to znamená více práce, na druhé oceňuji, že oba vyhledávače po svém eliminují nepříznivé jevy minulých let, jako jsou odkazové farmy,  falešné katalogy, PR weby a podobně. To byla nutná, ale pro mě osobně tak neuspokojivá práce, že jsem nakonec vlastně docela rád.

Co z toho všeho závěrem vyplývá a jak dál optimalizovzat webové stránky? Pro Seznam je nyní králem obsah. Je potřeba jej neustále zlepšovat, doplňovat a rozšiřovat. To může, i když nemusí po letech znamenat zároveň zkvalitňování obsahu pro uživatele, což by vlastně nebylo špatné, kdyby se to v minulosti zatím vždy nezvrtlo. Že by nás přesto čekaly lepší časy? Nevěřil bych že toto napíšu po těch zmatcích. Propadly se některé weby, kvalitně prolinkované a profitovaly ty obsáhlejší, v horším případě jen užvaněné. Určitě se mi nelíbilo, jakým způsobem ke změnám došlo a jaký vliv to mělo na podnikání firem, které jsou na zakázkách z internetu závislé. Pro ně z toho plyne jasné poučení a to nespoléhat se na jeden zdroj zakázek. Asi bych měl napsat: nebo vložit více prostředků do PPC reklamy. O tom jsem ale už napsal v článku český internet blízké budoucnosti. Možná trochu negativistickém. No necháme se překvapit.

The post Webové stránky a SEO v roce 2015 appeared first on Webové stránky.

Zatím tu tedy Facebook je a je otázka, zda ho můžete nějak využít v propagaci své firmy a zdali by ho vaše webové stránky měly mít. Odpověď je, že záleží na tom, co prodáváte a jaké publikum se snažíte oslovit. Kdo je typickým uživatelem Facebooku? Mladí lidé, mezi staršími více ženy, než muži. Pokud cílíme na typického uživatele facebooku, můžeme být úspěšní. Dobře se dají propagovat věci životního stylu, zvláště ty alternativní ať jde o výživu, medicínu, nebo třeba astrologii. Dále značky, výrobky a služby, které jsou něčím vyjímečné, nebo mají potenciál o něčem přesvědčit a vytvářet okruh sympatizantů. Právě skupiny lidí, kteří jsou o něčem dlouhodobě přesvědčeni budou ti, kteří se budou vracet, sdílet vaše příspěvky a strhávat další. To vše pochopitelně platí plně pro oblast zábavy jako je hudba, filmy, hry a podobně.

Chce to spoustu kvalitního obsahu, časté aktualizace jak facebooku, tak webových stránek, ale ze zkušennosti vím, že v případech, které jsem popsal to funguje opravdu dobře. Facebook je jako reklama. Pokud máte sympatizanty a časté příspěvky a připomínáte se,  vytváříte aktivně poptávku, kde navíc první volbou zákazníka jste právě vy a váš produkt, nebo služba. Na druhé straně jsou obory, kde facebook naprosto nefunguje. Jestliže pozitivní příklady byly spíše ženské, pak smysl to většinou nemá u mužských oborů. Jmenujme stavebnictví, věci jednorázové koupě a podobně. Myslím, že nefunguje jakékoli zacílení na staršího muže, i kdyby to byl volný čas. Starší muž je typickým neuživatelem sociálních sítí a často informačních technologií obecně s vyjímkou mobilního telefonování. Nemám to podložené žádným výzkumem, vycházím ze svého portfolia a zkušeností se zákazníky.

Rozdíl mezi muži a ženami nevidím, mezi lidmi do třiceti let. Podobnější jsou i předměty zájmu. Proto zacílení na skupinu těch mladších je víceméně úspěšné, pokud je to něčím, co má potenciál je oslovit. Potřebují tedy vaše webové stránky nutně integraci s Facebookem? Přijde na to a doufám, že jsem vám pomohl, pokud váháte. Může to být zásadní věc, která vám přinese „traffic“ a důležité zakázky, nebo úplná ztráta času a energie. Příklady někde mezi tím mě nenapadají.

The post Má Facebook na webových stránkách smysl? appeared first on Webové stránky.

Když píši o internetu v Česku, je to trochu jako bych psal o Seznamu a zdá se mi, že tomu tak bude čím dál víc i do budoucna. Když se mé vlastní webové stránky dostaly před pár lety v jeho fulltextovém vyhledávání  na jisté klíčové slovo na první místo, nestačil jsem brát telefony. Bylo to o prázdninách, kdy často probíhala údržba, a tak když bylo nejspíš hotovo a všechno se seřadilo trochu jinak, docela se mi ulevilo. Když se to samé stalo o pár let později, zavládl relativní klid. Kam se ztratili návštěvníci?

Seznam začínal jako katalog a postupně se změnil po vzoru Googlu ve vyhledávač. Začal zlatý věk SEO, kdy bylo možné se s minimálními prostředky vyšvihnout do čela firem nabízejících určitý produkt. PPC reklama byla a bude drahá a tak nejefektivnější bylo zaplatit SEO „specialistu“, nebo šikovného webmastera, který věděl co dělá a získali jste spousty zakázek. Když občas zavolal někdo kvůli PPC, řekli jste: „podívejte, my jsme na přední pozici, děkujeme, ale nepotřebujeme platit dvacet tisíc měsíčně, když všichni hledají fulltextem“. Jenže tohle přestává být úplná pravda.

Hledáte dnes nemovitost tak, že napíšete do vyhledávače prodej bytu a lokalitu a pak kliknete ve výsledcích na webové stránky malé realitky? Asi ne. Použijete nejspíš nějaký realitní server. Když hledáte zboží, asi zkusíte svůj oblíbený eshop, ale proč neporovnat ceny v porovnávači? Jak je to s firmami, když hledáte například stavebníka, nebo opraváře? Nedávno se objevila v televizi reklama na největší firemní katalog již zmíněného majoritního vyhledávače. Firmy tam uvedené jsou prý spolehlivé, pravidelně prověřované a mě se vtírá dovětek: a platící. Ne, že by tenhle katalog byl nějaká novinka, ale zdá se mi, že role různých agregátorů bude stoupat. Využíváme agregátory slevových portálů, eshopů, realitek, tak proč ne ve větší míře firem? Jako bychom se oklikou dostávali na začátek, kdy se hledalo v katalogu, jenom je to dnes mnohem pohodlnější. Jak se dostat na špici v takovém katalogu? Věřte, je to drahé a někdo to zaplatí. Nakonec nejspíš zákazník.

Takový přístup jako zdroj příjmu vůbec nezpochybňuji. Dříve vypadalo jako zázrak, že internet vůbec funguje a  je „zdarma“, protože nikdo neklikal na bannerovou reklamu, stejně, jako nikdo nečetl inzerci v novinách. On je ale vysoce výdělečný. Problém je, že jen pro ty největší hráče. Balíčky s PPC reklamou a umístěním ve firemních katalozích bude muset brzo zvážit každý podnikatel, který dosud vystačil s kvalitními webovými stránkami a dobrým umístěním ve vyhledávačích. Větší roli budou hrát peníze, které budou moci podnikatelé do zviditelnění vložit a to bude nahrávat spíše větším firmám s většími obraty. Současný stav má zajisté i své stinné stránky, jako zaplevelení webu odkazovými farmami a PR weby, ale v zásadě poskytuje všem firmám rovnocenný přístup k sebeprezentaci. S takovým druhem demokracie může být brzy konec.

Je to tak dobře nebo špatně? Může dojít k vyčištění prostředí. Malé firmy a živnostníci budou nakonec brát jen poptávky z poptávkových systémů, které jsou také svého druhu agregátory, ale zisk pro podnikatele z poptávek bývá minimální. Ti velcí budou těžit z výsadních postavení v katalozích. Firemní webové stránky budou pro všechny bez rozdílu dále nepostradatelné, ale dostaneme se k nim často jinak, než v minulosti.

Budeme tedy nakonec hledat fulltextem jen ptákoviny? Je to částečně na uživatelích, kteří se mohou zachovat jinak, než to zatím vypadá, nebo může dojít k nečekanému technickému vývoji. Na obojím ostatně pravidelně ztroskotávají jakékoli pokusy o předpovědi.

The post Český internet blízké budoucnosti appeared first on Webové stránky.